» Témata » Zdraví

Jak pečovat o své tělo
a svou duši?

"Dostal jsem od kamaráda jako podnět následující otázku: »Pyramida... co je důležitější pro zdraví - strava, pohyb, pozitivní přístup, přijetí se, meditace, láska?«"

"Pro zdraví je klíčové - být za dobře sám se sebou."

"Co znamená »být za dobře sám se sebou«?"

"To znamená, že děláš to - co cítíš."

"A jak mám docílit toho, že dělám to, co cítím?"

"V prvé řadě je třeba, abys přestal dělat věci, o které Tě žádají druzí, ale na které se Ty sám zrovna v té chvíli nebo zrovna tím způsobem, o který Tě žádají - necítíš..."

"A nerozpadne se mi potom život? Takhle přeci spoustu lidí urazím nebo propásnu něco důležitého?"

"Ano, někteří lidé se urazí - to je ale dobře... takoví lidé (potom, co se urazí... a potom, co ustojíš jejich pokusy Tě zmanipulovat...) vyklidí postupně prostor a zmizí z Tvého života... takže Ti zůstane čas na mnohem zajímavější lidi... na ty - kteří Tě chápou, podporují a respektují. Čímž právě nepropásneš nic skutečně důležitého... a naopak získáš novou chuť, elán a možnosti se tomu podstatnému věnovat."

"A jak mám ustát pokusy o zmanipulování od uražených lidí?"

"Stačí si stát za svým - a nepouštět se do věcí, které Ti takoví jízliví lidé všemožně doporučují a nutí - ale na které se zrovna v tu chvíli nebo dotčeným způsobem Ty sám necítíš."

"Dobře... a pokud se tedy nevěnuji činnostem, na které zrovna nemám chuť... a ustojím osoby, které se mnou mají problém - co je další krok v otázce »být zadobře sám se sebou«?"

"Když už vynecháš to, co Tě neláká... potom je třeba, aby ses sám se sebou dohodnul na něčem, co Tě zrovna láká... abys také sám se sebou souhlasil se způsobem, kterým se chystáš lákavou činnost provádět... a pouštěl se tedy do činností - až ve stavu vnitřní svobody a shody sám se sebou.

A obdobné to je, když čelíš nějakému problému, který Tobě samotnému připadá důležitý. Je třeba, aby ses domluvil sám se sebou na způsobu řešení toho problému - a aby ses tedy k problému postavil v projevu vnitřní shody sám se sebou. Toto je »být za dobře sám se sebou« - a toto je opravdu klíčový prvek lidského zdraví.

Proto také ohledně zdraví nepomáhá, pokud se člověk pouze přizpůsobuje odborným poučkám, které někde nastudoval... nebo které mu někdo předhazuje - místo toho, aby onen člověk raději vycházel z toho, jak to v tu chvíli zrovna cítí on sám.

Je opravdu třeba, aby ses se sebou samým nejprve shodnul na něčem, s čím Ty sám se sebou souhlasíš - a až teprve potom v takové vnitřní shodě můžeš vitálně jednat."

"A jakým způsobem se mám - »sám se sebou na něčem shodnout«?"

"Z mnoha dostupných způsobů, jak se ohledně praktických otázek sám se sebou dohodnout - zvol takový způsob jednání sám se sebou, na kterém se zrovna sám se sebou shodneš... :-))"

"Ale prosím Tě - nehraj si se mnou na schovávanou... a raději mi v těch otázkách »jak souhlasit sám se sebou« - prozraď něco konkrétního."

"Sleduj okamžitou úlevu.

Když jednáš sám se sebou v rozporu, potom jsi vždy - i kdyby ses rozkrájel - v nepohodlném napětí.

Naopak když se projevíš ze svého hlubokého nitra směrem ven do vnějšího světa... potom jednáš ve shodě se sebou... což má na celou Tvou duši i Tvé tělo a celý Tvůj život - okamžitý blahodárný účinek nepochopitelné úlevy.

Ale pozor - okamžitý, znamená opravdu okamžitý - dokud si myslíš, že úleva přijde za pár sekund - jsi ještě stále se sebou v neshodě a rozepři... ... Až pokud Ti úleva - už nyní a právě nyní - projíždí celým tělem... i duší... i životem... - až v takové chvíli již plně přítomné úlevy - si můžeš být jistý blahodárnou shodou se sebou samým... se svým nitrem... se svým středem... a právě v takové chvíli... a jen a pouze v takové chvíli... skutečně prospíváš svému zdraví."

"A pokud by se mi delší dobu nedařilo takové shody dosáhnout. Pokud bych delší dobu byl v napětí... a úleva ne a ne přijít - i přes moje opakované pokusy... Kde mám začít?"

"Projev se - ze svého nitra směrem ven. Projev navenek to - co uvnitř cítíš, že potřebuješ udělat.

Pokud si delší dobu i přes opakované pokusy v napětí... pokud v bludném kruhu narážíš zas a znova na nějaký zádrhel... znamená to, že Tě v minulosti lidé přesvědčili, že tento zádrhel - poškozuje Tvoji vnitřní čistotu. A že se takto nečistý nesmíš projevovat. Zakazuješ si projevit své nitro, protože Ti někdo vnutil postoj, že ještě před tím, než se znovu svobodně projevíš - že se ještě předtím musíš nejprve nějak znovuočistit. Ale tu očistu hledáš zvenčí v okolním světě... hledáš ji mimo sebe... a chceš takovou iluzorní očistu - nasát zvenčí dovnitř... a až potom si myslíš, že si budeš opět smět dovolit se projevit. TO JE ALE AGRESIVNÍ MANIPULATIVNÍ KLAM, který vznikl tak, že Ti někdo vztekle vyčítal, že mu ubližuješ tím, jaký jsi - a že takový, jaký jsi, jsi nečistý či pomatený či poškozený... a měl by ses povinně co nejdřív změnit. Tento manipulativní klam se Ti někdo snažil vnutit v podvědomé touze Tě oslabit a zmocnit se Tvé vůle, aby s Tebou mohl nakládat podle svých vlastních nesmyslných představ.

Přestože to, co jsem řekl v předchozím odstavci vypadá temně a úchylně - bohužel si něčím podobným prošel nebo prochází v současnosti (ať už doma, ve škole nebo v práci, či dokonce mezi přáteli) - téměř každý člověk na planetě Zemi.

Mnohá soudobá náboženství mají dokonce premisu lidské vnitřní nečistoty, kterou člověk musí nejprve očistit - aby si vůbec mohl dovolit žít - jako své základní dogma.

...

Vím, že se chystáš mě zeptat »Jak z toho ven? Jak opět uvěřit ve svou vnitřní čistotu - která je věčná a nedotknutelná... a která nikdy nemohla být poškozena? ... A jak tedy opět směrem ven do okolního světa - vyjádřit tento vnitřní pramen Tvé nedotknutelné čisté lásky? Jak to neodkládat na oslabující, iluzorní, vnucené fiktivní potom? A jak se zdravě a tvořivě projevovat právě teď? A být se sebou ve shodě?«

A tak Ti rovnou odpovím:

Vezmi si nějaký svůj aktuální problém, na který právě teď »narážíš« a který Tě tudíž nyní deprimuje - a udělej v odpovědi na tuto živou problematickou situaci toto:

Není to úplně nutné tak dělat vždy... ale do začátku by Ti mohlo pomoci... když si zformuluješ do slov, co je to - na co právě teď narážíš?

Možná, že »Tě bolí zub - a ta bolest Ti nedovoluje se soustředit na důležitou činnost...«
nebo »jsi naštvaný na svého partnera a nevíš, jak se toho vzteku zbavit...«
nebo »jsi měl už včera zaplatit ten dluh - ale nemáš k dispozici dostatečný obnos peněz a nevíš, kde je sehnat...«
nebo »se bojíš, že už jsi dávno měl/měla pomoci kamarádce s tím, o co Tě žádala - ale nedaří se Ti najít si na to volný čas...«
nebo »se musíš zase chystat do práce - do které se Ti vlastně vůbec, ale vůbec nechce...«
nebo »Tě opět neprávem seřval ten nepříjemnej soused, celý/celá se klepeš - a vůbec se Ti nedaří se zklidnit, přestože si klid přeci zasloužíš...«
nebo »zkoušíš zrovna poctivě aplikovat to, co Ti doporučuji - a ono Ti to absolutně nezabírá a zoufale nefunguje...»
a podobně.

A teď máš možnost buď propadnout panice... a začít honem honem mimo sebe v okolním světě v napětí shánět něco, co Ti chybí - ty peníze... tu neznámou metodu, jak se zklidnit... lepší práci nebo způsob jak vystát práci stávající... volný čas... a podobně. Tuto možnost, kdy nervózně hledáš, co Ti k rozřešení situace chybí - tuto možnost Ti nedoporučuji.

Potom máš ale jinou možnost, kterou Ti vřele doporučuji - přijmi se na chvíli v reakci na pojmenovaný problém... přijmi se takový, jaký jsi... ať už jsi v bolestech... ať už máš dluhy... ať už jsi naštvaný, hladový či nervózní... ať už máš hlavu plnou tíživých myšlenek... přijmi nyní na chvíli, že takový jsi...

a sleduj, že ačkoliv Ti toho k rozřešení pojmenované překážky mnoho chybí... ačkoliv je hodně toho, co zrovna nemáš nebo co zrovna nevíš nebo co zrovna nejsi... - zrovna tak je hluboko v Tobě něco podstatného, co zrovna MÁŠ, čím PŘEKYPUJEŠ nebo čím zrovna JSI...

a sleduj, že něco z Tvého nitra, co máš nebo čím jsi - má tendenci se skrze Tebe projevit... PROJEV SE v reakci na pojmenovaný zádrhel - jakkoliv právě Ty a právě teď potřebuješ.

Co je to, co zrovna teď máš? Co je to, co zrovna teď vystupuje v reakci na danou situaci z Tvého nitra na povrch?

Možná je to »TVÁ TRPĚLIVOST...«
nebo »TVÁ DŮVĚRA«
nebo »TVÁ SPIRITUALITA«
nebo »TVŮJ SMYSL PRO HUMOR«
nebo »TVÁ CHUŤ EXPERIMENTOVAT«
nebo je to cokoliv dalšího, co se uvnitř Tebe vždy skrývá a právě teď to z Tebe vystupuje na povrch a míní se to originálně a přirozeně silně projevit.

PROJEV JAKKOLI PO SVÉM TEĎ HNED TO, CO MÁ TENDENCI Z TVÉHO OBYČEJNÉHO LIDSKÉHO NITRA SAMOVOLNĚ VYSTOUPIT!

Ale zvolna...

Nemusíš se nutit zvolit například trpělivost - pokud z Tebe zrovna trpělivost nyní nerozkvétá... protože co když naopak potřebuješ projevit TVOU ENERGICKOU TVOŘIVOST nebo cokoliv jiného?

Ale nezůstávej prosím u obecných principů - udělej ze svého nitra směrem ven něco konkrétního... něco originálního, co Tě zrovna napadá... podnikni drobný, ale konkrétní krok, který má tendenci se skrze Tebe uskutečnit.

Pokud Tě například »bolí zub a brání Ti se soustředit při dokončování důležité činnosti«
a pokud v Tobě například zrovna zraje a sílí »TVÁ TRPĚLIVOST« - potom máš nesčetně drobných možností, jak svou trpělivost projevit:
Možná si řekneš - »seru na to, dokončím to jindy... teď prostě vyrazím s kámošema do hospody na pivo...«
nebo se rozhodneš - »nic neřešit a dát si horkou koupel ve vaně...«
nebo »si pustíš oblíbený film...«
nebo »si zahraješ odpočinkovou počítačovou hru...«
nebo cokoliv jiného.

Ale možná, že se při hypotetickém »bolavém zubu bránícím při důležité činnosti«
- projevuje spíše »TVÁ DŮVĚRA«.
A opět máš nekonečno konkrétních voleb, komu nebo čemu se s důvěrou svěříš:
Možná máš tendenci »s důvěrou požádat o pomoc svého zubaře... a zatelefonuješ mu s prosbou, jestli Tě přednostně odbaví...«
nebo možná znáš »dobrého léčitele...«
nebo »homeopata...«
či »bylinkáře...«
nebo »se s důvěrou svěříš účinkům svého oblíbeného prášku na bolest, abys mohl v klidu svou činnost dokončit...«
nebo cokoliv jiného.

Ale co když se na téma »bolavého zubu při nějaké zásadní činnosti« projevuje spíše »TVÁ SPIRITUALITA«? Opět máš nepřeberně možností, jak nechat zazářit svou originalitu:
Tak třeba můžeš »se začít doma v tichosti modlit k Bohu - aby zub povolil a situace se zázrakem rozřešila...«
nebo si můžeš »pro pokojnou modlitbu na chvíli odskočit do nedalekého Tvého oblíbeného kostela...«
můžeš například »začít energicky tančit svůj osvědčený rituální ozdravný tanec...«
můžeš také »meditovat u kreslení mandaly...«
nebo si můžeš »vyložit na dané téma své milované výkladové karty...«
nebo cokoliv jiného.

Hmmm - »bolavý zub, důležitá činnost« - a »TVŮJ SMYSL PRO HUMOR«?
Což takhle »začít svému zoubečkovi domlouvat jako neposednému malému dítěti - aby se trošku zklidnilo a přestalo vyvádět kvůli blbosti a nechalo Tě tu činnost dokončit... a náramně se u toho bavit nad pošetilostí vlastního počínání...«
anebo... za předpokladu, že během přesčasu dokončuješ něco důležitého v zaměstnání... a za předpokladu, že máš fajn nadřízeného, se kterým se rádi špičkujete... můžeš »zvednout telefon a zavolat šéfovi, že Tě rozbolel zub... a jestli Ti raději místo těch otravných povinností nezaplatí a okamžitě nezajistí - last minute týdenní relaxační dovolenou u moře... že by se to šiklo...«
nebo cokoliv jiného.

»Máš raději vášnivou CHUŤ EXPERIMENTOVAT«?
»Projdi se po lukách a namíchej si vlastní bylinný odvar...«
nebo cokoliv jiného.

... ...

Už to chápeš?

Když na něco narážíš, nemusíš v reakci na to ihned zoufale definitivně spasit sebe i všechny své blízké jednou pro vždy...

Naopak - máš milion možností, jak udělat nějaký drobný konkrétní krok. Ale důležité... řekl bych spíš VÝSOSTNĚ DŮLEŽITÉ je - abys nezkoušel hledat to, co nyní nejsi nebo nemáš... - nebo abys nevolil rádobyřešení, které Tě trýzní a bolí a prohlubuje Tvé napětí. Jinými slovy... VÝSOSTNĚ DŮLEŽITÉ je - abys nejednal podle druhých... ale abys naopak nějak jednoduše drobným konkrétním krůčkem projevil sebe... své nitro... a svůj osobitý styl.

Jednej pro tuto okamžitou chvíli na základě toho - co NYNÍ MÁŠ UVNITŘ... a jaký opravdu UVNITŘ JSI. A na základě toho, co v Tobě nyní samo od sebe ZRAJE A PŘEKYPUJE... a už už se to chystá vytrysknout na povrch a směrem ven.

Není to složité... nemusíš se snažit to ze sebe nějak násilím rvát, tlačit nebo dolovat - právě naopak... pokud chvilku posečkáš, potom se něco zvolna samovolně skrze Tebe z Tvého nitra směrem ven projevuje - svou vlastní nepolapitelnou silou... využij to a projev se na vlnách toho, co z Tebe vystupuje samo od sebe.

Když se Ti to podaří. Když se v reakci na nějaké problematické téma ORIGINÁLNĚ HRAVĚ JAKO MALÉ DÍTĚ PROJEVÍŠ takový, jaký zrovna jsi... pocítíš okamžitě už během toho projevování se - jak skrze Tvé nitro směrem do Tvého okolí samovolně vystupuje nepolapitelný životní proud, který se mimoděk rozlévá celým Tvým tělem i Tvou duší... a který Ti sám od sebe darem okamžitě přináší NEPOCHOPITELNOU ÚLEVU.

... ...

Výborně - tohle je život - bejby... :-)

Setkávat se s různými situacemi... a rozlévat v těch situacích svou originální vnitřní sílu - ze svého středu směrem do okolí... a tím ty situace svým nenapodobitelným stylem hravě po malých krůčkách dotvářet a obohacovat.

Znovu a znovu a znovu... ve stále nových a nových nebo i opakujících se situacích. Toto je Tvé lidské zdraví v naplněném uskutečnění.

Nehledej všespásné řešení jednou pro vždy. Když na něco narazíš - pouze se hravě nějak zachovej pro tuto jednu drobnou chvíli - tak, aby Ti to bylo nyní příjemné.

Nepříjemné je snažit se získat něco zvenčí. Naopak příjemné je rozdávat to, co už uvnitř sebe dávno máš... a co se teď touží ukázat i navenek. Co se však touží projevit jen pro tento drobný okamžik. Protože za moment se bude toužit projevovat něco docela jiného... aby ses nenudil.

Právě proto se Ti může stát - že se svobodně projevíš... a na chvíli zažiješ, jak z Tvého středu tryská do světa mystická síla... a jak Ti to přináší radost a úlevu... Jak jsi šťastný. Ale za okamžik to pomine... a opět narazíš na nějaký problém - třeba úplně nový nebo obdobný jako před tím. A teď máš opět možnost buď zpanikařit... a snažit se tuto novou nebo staronovou situaci definitivně spasit něčím, co nemáš k dispozici - a to je nepříjemné. Nebo naopak opět uděláš jen jeden nový malý krok pouze pro kouzlo této chvíle... a opět se nějak originálně zevnitř projevíš, třeba úplně jinak než před okamžikem... a zažiješ štěstí. A potom se znovu setkáš s nějakými novými okolnostmi... a znovu buď zpanikaříš... nebo se naopak znovu na dané téma nějak zevnitř projevíš - pro ten životní proud. A pro Tvé okamžité přirozené životní naplnění... A znovu... a znovu... a znovu. Po malých drobných dětských krůčkách... a pro tekoucí sílu Tvé malinkaté niterné přítomnosti.

...

Můžeme si pro ilustraci vytvořit fiktivní sled drobných »událostí« všedního dne:

Bolí Tě zub u důležité činnosti - a ty se pro kouzlo té chvíle rozhodneš si dát pauzu a dopřát si horkou koupel? Výborně - pokud se do toho uměle nenutíš, nýbrž tím jednoduše navenek uskutečňuješ to, čím zrovna uvnitř jsi - potom u toho zajisté zažíváš naplňující štěstí.

Už jenom, když se pro tu vanu rozhodneš... a vstáváš od pracovního stolu... a míříš do koupelny - jsi jednoduše šťastný. I když Tě ten zub stále bolí - nějak nepochopitelně Ti to cestou do vany vůbec nepřekáží, protože se Ti podařilo projevit sebe... protože máš radost, že skrze Tebe tryská mystická síla... a Ty žiješ svou přítomnou jedinečnost.

Ale potom v koupelně zjistíš - že někdo dneska vycákal z bojleru všechnu teplou vodu... a teď teče už jenom voda ledová, takže se koupat nemůžeš.

Výborně, takže stojíš v nové situaci před novým zádrhelem. A teď buď zpanikaříš... a rozhodneš se jednou pro vždy spasit svět něčím, co nemáš... Nebo zachováš klid. A opět se pro tento nový okamžik nějak zevnitř projevíš na základě toho, jaký zrovna nyní jsi.

Možná si řekneš - »Seru na to. Seru na horkou vanu. A seru na pitomej zub. Obvolám pár kámošů... a vyrazíme na pivo.« A už máš zase dobrou náladu a vypotřebovaný bojler ani bolavý zub Ti nepřekáží - protože pro tento okamžik projevuješ svou originalitu.

Avšak posléze - když už jsi to domluvil se třemi dalšími lidmi a oblékáš se, abys vyšel do hospody - Tě popadnou zžíravé výčitky, jestli »si raději nemáš dát prášek na bolest a dodělat tu pracovní činnost?« nebo jestli »to s tím zubem nezanedbáváš a nehrozí Ti otrava krve?«... takže máme rázem nový problém - »sžíravé dotěrné výčitky«.

Výčitky jsou sice neviditelné a odehrávají se pouze v Tvé hlavě... ale je to stejně reálný problém, jako ta »bolest zubu« nebo jako ten »nedostatek teplé vody v bojleru« - prostě na ty výčitky narážíš a nemáš klid.

Ale opět - pro tuto novou situaci - »nepříjemné myšlenky ve Tvé hlavě« - buď zpanikaříš a opět budeš mít potřebu jednou pro vždy spasit svou bolavou mysl něčím, co se Ti zrovna zoufale nedostává... a nebo zachováš sebedůvěru - a řekneš si něco jako - »Fajn, takže tu máme dotěrné myšlenky... a jak se v reakci na ně projevím právě teď a právě já? - podle toho, jaký nyní uvnitř jsem? A co se skrze mě nyní míní ukázat směrem ven?«

A možná že si vzápětí odpovíš - »Dobrý důvod se modlit. To mám přece občas rád.« A jak se tedy chystáš do té hospody za kamarádama... začneš se ještě u toho oblékání do pohodového oblečení - navíc ve své hlavě modlit k Bohu - »Prosím Tě, ať to s tím zubem... i tou prací... i tím výletem do hospody... i mými výčitkami dopadne na pohodu. Prosím Tě bože, pomoz mi. :-)«

A opět Ti je fajn... a jsi šťastný, protože se originálně projevuješ modlitbou... na kterou jsi měl už dlouho stejně chuť - a teď k ní máš alespoň dobrý důvod. Takže Tě naplňuje ta životní síla, kterou projevuješ teď zrovna pro tuto drobnou chvíli modlitbou... a z nějakého nepochopitelného důvodu Tvému samovolnému dětskému naplnění - nebrání ani ten zub, ani ty výčitky... které tam na pozadí stále ještě jsou - ale které Tě vlastně inspirovaly k báječné modlitbě.

A potom... cestou do hospody... potkáš souseda - který Tě vcelku bezdůvodně a zbytečně seřve.

A opět. Co uděláš? Zpanikaříš? A začneš zoufale hledat něco, co nejsi nebo co nemáš? Nebo se na nové téma a v nové situaci - »bezdůvodně seřván sousedem« - projevíš nějak drobně pouze pro tuto chvíli... na základě toho, co nyní jsi a co nyní máš? Aby se Ti udělalo dobře, protože se projevuješ a Tvá životní síla tryská?

... ...

Takže když to trochu shrnu - pokud narážíš nervózně na nějakou nepříjemnou situaci... potom Ti do začátku pomůže si tu situaci pojmenovat. Řekni si, co je ten problém, který Ti nyní překáží.

Když jej pojmenuješ - a to je důležité - nemusíš se snažit někde sehnat něco, co Ti k rozřešení Tvého zádrhelu schází... nemusíš propadat panice kvůli všemu tomu, co nyní nemáš k dispozici. Naopak - vyjdi z čehokoliv - co se v Tobě skrývá... a co se skrze Tebe míní projevit... a učiň na základě této Tvé vnitřní skryté síly - nějaký jednoduchý konkrétní drobný životní krůček.

Projev se originálně ve vlastním stylu tak, aby Tě to na chvíli potěšilo.

Ale nepřemáhej se a nenuť se do něčeho složitého - naopak udělej něco, co z Tebe přirozeně svou vlastní silou samo vychází.

Když projevíš něco zevnitř - a ono to na chvíli vytryskne... a samovolně ze Tvého středu teče - uleví se Ti - a naplní Tě to, protože právě teď žiješ.

Za nějakou chvíli narazíš opět na něco překvapivého - a můžeš se opět nanovo drobně projevit z toho, co nyní jsi - abys žil. Abys žil šťastně a zdravě.

... ...

Pro štěstí a zdraví se nemusíš snažit. Štěstí a zdraví dostáváš darem skrze ten silný proud - kdykoliv se originálně projevuješ skrze sebe.

Pokud Ti je nepříjemně, potom se snažíš projevit něco, co zrovna nejsi - protože to po Tobě chtějí druzí. Nedělej to - projev se zevnitř svého nitra tak, jak Ti to nyní přichází - a uleví se Ti... a zažiješ shodu se sebou samým.

Tato mystická a zároveň praktická shoda se sebou samým není něco sobeckého - ve své nejhlubší podstatě je to to nejlepší, co můžeš pro ostatní učinit."

"Děkuju za obsáhlý inspirativní popis. Je ještě něco, co bys k tomu rád dodal?"

"Ano - ještě trochu něco přidám do ringu:

Za prvé - někdo by si mohl říci - že ten výše sepsaný text vezme jako »správný a daný postup«... a že se do toho hodně »zažere« a bude to »pořád a hodně energicky používat«. Někdo by si tedy mohl říci - že »čím víc to bude používat, tím mu bude lépe.«

Jenže... když to někdo bude brát jako předem daný postup - bude mu to nepříjemné, protože jenom tupě něco přejímá zvenčí a snaží se to nějak narvat dovnitř. A co když se jeho nitro zrovna míní na vše, co jsem zmínil - »z vysoka vybodnout?« Ať dá takový člověk opravdu raději přednost svému nitru... a opravdu se na to všechno pro tu chvíli »z vysoka vybodne«, pokud mu to tak zevnitř nyní přichází.

Protože tento text - celý tento web vypravim.cz - přichází ke čtenáři tohoto tématu »zvenčí«. Pro návštěvníka tohoto webu je veškerý sepsaný rozhovor s vnitřním hlasem - pouze nová vnější situace. A není dobrý nápad - snažit se tuto vnější situaci uměle »nasát« do nitra. Naopak... v reakci na tuto vnější situaci, kdy prohlížíme internetové věty - se každý čtenář zachová jinak. A ten samý návštěvník webu se dokonce během jednoho surfování zachová docela jinak i v každém svém novém okamžiku.

Nechť se tedy laskavý čtenář projeví v reakci na má slova raději zevnitř sebe - originálně, jakkoli mu to je nyní milé - a pokaždé trochu jinak... než aby se snažil falešně pevně dodržovat to, co mu tu říkám zvenčí.

Občas může být fajn - vyzkoušet v reakci na předešlé věty se nějak drobně lidsky projevit. Občas to může být »vopruz«. A kdykoliv je to »vopruz«, nechť to raději laskavý čtenář pro ten moment zahodí.

Protože když už by někdo předešlé pasáže začal energicky používat... a bylo by mu to v ten moment tou velkou silou, pro kterou se rozhodl, nepříjemné - potom ve skutečnosti daný člověk pouze propadl té iluzorní lži, že je nečistý. A výše zmíněné věty by si mylně vyložil jako definitivní příležitost ke konečnému očištění vlastních niterných prohřešků. Ale tím by se daný člověk pouze trápil a motal v nezdravém bludném kruhu.

Já totiž doporučuji - nepřikazuji - pouze doporučuji... nebo spíš zmiňuji... pravý opak. Nechť se každý člověk v každé nové chvíli projevuje ze svého nitra takový, jaký zrovna je. Nechť se projevuje zvolna po malých dětských krůčkách tak, jak mu to zrovna jde. Neboť každý je dostatečný s tím, co nyní má... a každý je dostatečný takový, jaký nyní je. A nikdo nemůže být ve svém nitru nečistý. Projev se pro tento okamžik zevnitř sebe směrem ven - nějak jednoduše tak, jak zrovna můžeš - s tím, co nyní máš a jsi... A OŽIJEŠ."

...

A za druhé - když už by někdo občas pro svou přítomnou chvíli... v reakci na vše, co jsem výše zmínil - měl chuť zkusit ze sebe něco projevit. Potom není nutné - si slovně pojmenovávat problém nebo situaci, na kterou naráží. Lze se bez toho obejít. Občas to může pomoci - zejména ze začátku... ale to pojmenovávání se dá i vynechat.

A také, když už si člověk pojmenuje nějaký problém... a míní se na pojmenované téma nějak ze svého nitra hravě pro ten moment projevit... může se mu stát, že ještě dříve než se mu podaří nějakým konkrétním projevem životní síly sebevyjádřit - že ještě předtím jej začne oslovovat nějaký docela jiný problém aktuálnější. 

Může to být vcelku nenápadný téměř podvědomý proces.

Například: 

Člověk stojí před vanou, když si míní dát koupel... ale zjistí, že neteče teplá voda... a že horkou koupel si rozhodně dát nemůže. A tak se zeptá sám sebe: »Fajn... neteče teplá voda. Jak se na to téma projevím? Co se z mého nitra dere samovolně ven v reakci na tuto zajímavou situaci? A jaký konkrétní dětský krok nyní tedy učiním? Abych oslavil svou originalitu?«

A člověk tedy má problém »nemohu si dát horkou koupel«... jenže najednou začne narážet na to - že jeho nitro jako by bylo mrtvé... a jako by zevnitř nevycházel na povrch žádný živý impulz k zajímavému momentální jednání. A to je vlastně nový aktuálnější problém - »čekám na sílu vyvěrající z mého středu... ale vůbec nic nepřichází!«

Někdy má člověk tendenci tuto vnitřní naléhavou změnu okolností ignorovat... a držet se původní situace... v tomto případě tedy - držet se tématu »pro horkou koupel chybí teplá voda«... a někdy si člověk ani nevšimne, že na něj začal doléhat aktuálnější zádrhel »moje nitro mrtvě mlčí«...

Ale často je klíč právě v tom - pustit se té »vany a vody«, která už není aktuální... a přejít k tomu nově doléhajícímu »mlčícímu nitru«... zhruba přibližně v tomto duchu - »Fajn, moje nitro se nemíní projevit... to je zajímavý problém. A jak se pro tuto chvíli s tím, co jsem a co mám - zachovám právě já, když se mé nitro nemíní projevit?« ...

Možná, že člověk v reakci na tento aktuálnější nový zádrhel »pasivního nitra« uspěje... a vyjeví něco úžasného ze sebe - a zažije radost z projevené živoucí originality na nové téma. Ale opět se může stát, že i když hledí na novou situaci typu »mé nitro mrtvě mlčí« - i potom může vstoupit ještě další a dokonce ještě aktuálnější problém... například - »já vlastně nikde nemám záruku, že to, co se píše na webu vypravim.cz - je v pořádku a bezpečné. Co když je autor idiot, co se vydává za boha... a co když jím navrhované postupy nejsou pro mě... a vymstí se mi... třeba tak, že mi skrze ně uteče něco podstatného... a mě se rozpadne normální život. Já mám vlastně strach se do takových psychologických her pouštět, protože je to bez záruky.«

Takže opět může dolehnout něco ještě aktuálnějšího, než byla nejprve »vana a studená voda« či později »mlčící nitro« - protože nyní tu nejnověji máme - »mám strach tu hru zkusit... co když mi to ublíží?«

A opět je dobré se pustit předchozích situací a přejít k té nejnovější... v tomto případě - »strach to zkusit, protože co když je autor démonickej blbec.« A možná až u této nové nejaktuálnější situace se člověku podaří - pro kouzlo přítomného okamžiku nějak konkrétně originálně projevit sebe. A zažít díky tomu ten životní proud vycházející z jeho středu směrem do okolí - který okamžitě nepochopitelně na chvíli oblaží celé jeho tělo i jeho duši jasným naplněním.

Takže občas, když se zahledíš na možnost se originálně projevit v nějaké zajímavé situaci - občas ještě před tím, než se vůbec jakkoli dokážeš projevit na tu původní situaci - na Tebe dolehne něco mnohem aktuálnějšího. A je dobré se původního tématu pustit... a přejít k novému tématu aktuálnějšímu. A tento přechod k něčemu aktuálnějšímu - se může odehrát i třeba pětkrát... než Tě konečně osloví něco dostatečně naléhavé k tomu - aby Ti to dávalo přirozený prostor si s tím trochu po svém pohrát... a nějak se originálně v reakci na to drobně uskutečnit a vyjádřit... a zažít tu nepochopitelnou okamžitou úlevu... a momentální hluboké štěstí."

"Vau - děkuju Ti za opravdu podrobný text.

Tady mám potřebu vyzvat čtenáře - kteří výše navrhovanou životní hru občas zkusí - aby se prosím podělili o své zkušenosti... nebo poskytli své vlastní praktické otázky.

Aby bylo možné nějak trefně případné další repliky rozvinout v duchu skutečných potřeb čtenářů webu.

Souhlasíš?"

"Souhlasím."

"Měl bych tu jeden volně související čtenářský dotaz:

»Doporučil bys spíše - jíst s chutí nezdravou potravinu, nebo s nechutí zdravou?«"

"Záleží na tom - jak to konkrétní člověk v konkrétní chvíli zrovna cítí.

A podle toho by se měl zachovat.

Občas uvnitř Tebe sílí tendence - do těla dostat potravinu, na které si ani moc nepochutnáš... ale u které věříš, že Tvému organismu zrovna prospějí specifické živiny, které ta potravina obsahuje.

A tak tu vnitřní tendenci projev i navenek... a pro teď třeba sněz takzvaně zdravou potravinu, i když Ti nechutná... - pokud to tak aktuálně opravdu v srdci cítíš.

Jindy naopak v Tobě zraje vnitřní tendence - dát raději přednost něčemu takzvaně nezdravému, ale pochutnat si na tom... a tak to opět zrealizuj podle toho, jak se to aktuálně skrze Tebe míní projevit - a klidně se pro tu radost ze života v takové chvíli přecpi něčím, co dietologové příliš nedoporučují.

V obou případech, pokud respektuješ svou aktuální vnitřní potřebu - a projevíš ji... dostaví se okamžité hluboké štěstí a mystická úleva - která je to pravé ořechové pro Tvé dlouhodobé uskutečněné zdraví."

Sdílejte nebo si vytiskněte: